Listopad 2010

Hudba vytvářená hlukem

29. listopadu 2010 v 18:10 | Carol (K.H.) |  Moje články
Hudba vytvářená hlukem
Každý už někdy zažil hluk. Ti, kteří ho nesnáží, ho zmírňují tím, že odejdou, poprosí o ticho, ale to hlavní je, že si zacpou uši. 
Pokud to víte, chodím do 7. ročníku základní školy. A co to má s tím společného? Prostě a jednoduše moji spolužáci jsou v pubertě. Proto si o přestávkách občas připadám, jako kdybych byla v pavilonu opic.
Jednou jsem opět zoo navštívila. Ten randál se nedal vydržet a tak jsem si zacpala uši. Nevím, co mě to napadlo a tak jsem začala si pořád: zacpat uši, nezacpat, zacpat uši, nezacpat . Vzniknul z toho zvláštní zvuk. Taková "Hudba".
Schválně si to zkuste. Možná se Vám to nebude líbit. To je už na Vás.  

Tenhle článek píšu jen proto, že je to takový můj poznatek.

ucho
 K obrázku:
Pozadí je moje. Ucho a noty nejsou. Ty jsou z Wordu- Klipartu. Snažila jsem se ucho nakreslit, ale dopadlo to  hrozně.  Proto aspoň takto.

Strom během 4 měsíců

27. listopadu 2010 v 13:09 | Carol (K.H.) |  Fotím
Tyto fotky vznikly úplně náhodně. Až teď mě trklo, že bych je mohla dát dohromady.  Na fotkách jsou 2 různé stromy. Nebo spíše 1 strom a 2 strom třikrát.  Je to vždy po měsíci. První je ze září. Druhý, třetí a čtvrtý je z dalších měsíců. Ty tři  poslední jsou už stejné.  Je tam docela hezky vidět, jak pomalu listí opadává. Nejsou to fotky zrovna kvalitní, ale i tak.
Pokud je vám divné, že už je tam prosinec, je to schválně. Bylo to foceno včera a prosinec už je blízko.
Jinak se omlouvám, že jsem nic od článku Přátelé sem nepřidala. Neměla jsem čas.  

Přátelé

8. listopadu 2010 v 16:35 | Carol (K.H.)
Proto tohle téma týdne jsem sama hlasovala. Proč?
O češtinu jsme psali slohovku na téma Bez přátel by nebyl život. Já Vám ji sem napíšu. Je to příběh a k tomu moje úvaha.

Bez přátel by nebyl život
Ve městě Liběřice žila dívka jménem Elena. Bylo jí třináct let. Ale počet jejích kamarádů byla 0. Nikdo s ní nechtěl kamarádit. Jediné na co byla ostatním dobrá bylo, že si od ní opisovali úkoly a vypůjčovali věci. Elena si myslela, že si tím kamarády získá, ale pletla se. Když se zeptala své spolužačky Markéty, které dávala opsat domácí úkol z Ruského jazyku, jestli by nešla do kina, odpověd byla:
"Ne!"
A tak se stalo to, že se Elena stahovala do ústraní.
   Na začátku druhého pololetí jí svitla naděje, do její třídy nastoupila nová dívka Lucie.  Kolem Lucie se okamžitě sešly všechny dívky, jen Elena ne. Lucie si jich nevšímala a šla za Elenou. Elenu překvapilo, že se s ní někdo byví, myslela si , že je to žert. Ale zanedlouho se z Eleny a Lucie staly nejlepší kamarádky. Sice s nimi ostatní dívky nemluvily, ale Elenu s Lucií to netrápilo. Měla jedna druhou.

Co vyplývá z tohoto příběhu?
To, že někteří lidé jsou falešní. Tváří se jako kamarádi, ale přitom vás jen využívají.
Ale najdou se i lidé, kteří vaše přátelství rádi opětují. Můžete se na ně spolehnout, vždy vás podrží. Každý pořebuje přítele, ten opravdový se těžko hledá, ale když se najde, je život veselejší.
Jednoduše:
"Bez přátel by nebyl život"


Nekoukejte na pravopisné chyby. Jde o smysl celého příběhu.
S přáteli můžete chodit do kina, na pizzu, ale i na spoustu jiných věcí.
Nevím, co už dodat, vše jsem už napsala.

Ted jedno ilustrační foto. Nedivte se těm rozmazaným obličejům, je to schválně. Je to totiž moje fotka mých dvou kamarádek v roce 2006 a protože nechci je nijak poškodit, tak jsem je takto upravila.
22